Čína byla kdysi světovým centrem Bitcoinu, a to jak v obchodování, tak v těžbě. Vedení země se snažilo kontrolovat rostoucí popularitu kryptoměny, která měla potenciál znehodnotit a nahradit čínský jüan. Postupně si tak udělala místo pro vlastní ambiciózní projekt – digitální jüan.
2013: Banky nesmí provádět kryptoměnové transakce
Nepřátelský postoj Číny ke kryptoměnám sahá k 5. prosinci 2013. Toho dne vydaly Čínská lidová banka (ČLB), ministerstvo průmyslu a informací a další finanční dohledové orgány společné oznámení zakazující bankám provádět transakce spojené s bitcoinem.
Podle prohlášení byl bitcoin považován za „zvláštní virtuální komoditu“, a proto postrádal právní oporu, aby mohl fungovat jako měna. Přesněji řečeno, zákaz byl vydán, protože toto digitální aktivum nebylo kryto žádným státem ani ústředním orgánem. ČLB také poznamenala, že bitcoin je potenciálním nástrojem pro praní špinavých peněz. Ačkoli regulátor nezabránil jednotlivcům v obchodování s bitcoinem, doporučil zúčastněným osobám, aby si dávaly pozor na rizika s tím spojená.
Toto oznámení přišlo v době, kdy obchodování s bitcoinem začalo nabírat značný spád. Cena bitcoinu poprvé překročila hranici 1 000 USD sotva 10 dní před vydáním zákazu. Po vyhlášení zákazu se hodnota bitcoinu na tehdy největší bitcoinové burze Mt. Gox propadla o více než 30 %.
16. prosince se ČLB sešla s předními čínskými poskytovateli platebních služeb a nařídila jim, aby přestali obchodovat s bitcoinovými burzami. O dva dny později BTC China (BTCC), v té době největší bitcoinová burza v zemi, oznámila, že přestala přijímat vklady v jüanech.
2017: Čína zakázala ICOs
Ve snaze podpořit oslabující jüan a zastavit nelegální odliv peněz z Číny začala v lednu 2017 ČLB vyšetřovat činnost kryptoburz. Vyšetřování se zaměřilo na přístup burz ke správě devizových prostředků a na boj proti praní špinavých peněz.
Výsledky vyšetřování byly zřejmě podkladem pro zákaz prvotní nabídky mincí (ICO) vydaný 4. září 2017. Banka považovala ICO za nezákonný mechanismus získávání finančních prostředků. Dále zakázala ICO platformám vydávat ICO tokeny a nařídila, aby byly peníze získané prostřednictvím ICO vráceny investorům. Regulátor mimo jiné uvedl, že ICO ohrožují stabilitu ekonomiky země a představují riziko „podnikatelského neúspěchu“. Příkaz rovněž stanovil, že finančním institucím a nebankovním platebním společnostem bylo zakázáno poskytovat služby, které zajišťují činnosti spojené se získáváním finančních prostředků na základě tokenů.
Čínská kryptoměnová komunita tuto novou skutečnost teprve zpracovávala. Regulátoři nezaháleli a vydali další směrnici, která kryptoměnové burzy nutila k dobrovolnému ukončení činnosti do 15. září. Z uniklého dokumentu zaslaného burzám plyne, že měly ukončit svou činnost a zavést procesy umožňující uživatelům vybrat si své prostředky. Některé burzy přesunuly sídlo z Číny do jiných zemí, zatímco jiné musely zavřít krám.
Aby toto omezení obešli, začali čínští obchodníci s kryptoměnami používat pro veškeré své obchodní aktivity zahraniční burzy nebo peer-to-peer platformy.
2019: Těžba bitcoinu
V dubnu 2019 označila čínská Národní komise pro rozvoj a reformy (NKRR) těžbu bitcoinu za „nežádoucí“ odvětví. Těžba bitcoinu, tedy výpočetně náročný proces ověřování bitcoinových transakcí za účelem získání nově ražené kryptoměny, spadala do katalogu odvětví, která komise považuje za vysoce znečišťující.
Jak se dalo očekávat, tento vývoj vyvolal určitou míru paniky. Významné procento těžebních zařízení se totiž vyrábí v Číně. Více než polovina světového výpočetního výkonu těžby bitcoinu sídlila v Číně, protože provozovatelé měli přístup k levné elektřině. NKRR po dlouhém zvažování těžbu bitcoinu z konečného návrhu vyškrtla, celá epizoda ovšem znamenala předzvěst toho, co čínské těžaře čeká.
2020: Vymáhání práva sílí
Čínská vláda zpřísnila kontrolu nad aktivitami kryptoměnových burz v rámci probíhající kampaně zaměřené na potírání praní špinavých peněz a podvodů. V srpnu ČLB odhalila svůj záměr zablokovat více než 100 zahraničních webových stránek nabízejících služby krypto směnáren.
V listopadu 2020 světem kryptoměn otřásly zprávy o zásahu čínské policie proti PlusTokenu. Tuto zprávu potvrdil na Twitteru čínský novinář Colin Wu. Jeho tweet navíc naznačoval, že čínská vláda měla zabavené kryptoměny prodat a obohatit pokladnu centrální banky. Zabavené kryptoměny tehdy měly hodnotu přes 4 miliardy dolarů.
2021: Zákaz těžby a obchodování kryptoměn
Státní rada zesílila dřívější politiku v oblasti kryptoměn tím, že vyzvala k zákazu těžby a obchodování s kryptoměnami. Ještě předtím začaly místní úřady provincií Vnitřní Mongolsko, Sin-ťiang a S‘-čchuan, které byly hlavními centry těžby, potlačovat činnost těžařů bitcoinu.
Po prohlášení Státní rady začaly místní vlády přijímat aktivní opatření k vymýcení těžby kryptoměn. Záminkou pro nový zásah měla být energetická náročnost bitcoinu a to, jak ohrožuje environmentální cíle země. Podobně burzy v roce 2017 byli těžaři bitcoinu nuceni buď natrvalo ukončit činnost, nebo se přesunout do zahraničí.
Jako by nestačilo omezení těžby, rozhodly se regulační orgány země v září zcela zakázat obchodování s kryptoměnami. Podle zveřejněného společného prohlášení byla oznámena následující ustanovení:
- Regulační orgány považují všechny kryptoměnové transakce (jak mezi kryptoměnami, tak mezi kryptoměnami), obchodování a investice za nezákonné, ať už jsou prováděny prostřednictvím místních nebo zahraničních platforem. To zahrnuje všechny transakce s bitcoinem, ethereem a tetherem.
- Čínští občané, kteří pracují na pozicích marketingové nebo technické podpory pro zahraniční burzy, budou nyní podléhat trrestněprávnímu stíhání.
- NKRR plánuje zákaz těžby kryptoměn přerušením investic do odvětví, zvýšením nákladů na elektřinu a znemožněním vstupu nových společností do odvětví.
2022: Digitální jüan
Úplný zákaz kryptoměn však neznamená jejich konec v zemi – naopak, zákaz otevřel dveře oficiální kryptoměně podporované vládou. O reformách finančního sektoru, mezi něž patří i vývoj digitální měny, vláda hovořila ve svém čtrnáctém pětiletém plánu.
V roce 2022 v čínských obchodech s aplikacemi oficiálně přibyla beta verze aplikace digitálního jüanu pro iOS a Android. Aplikace byla některým uživatelům v Číně k dispozici již více než rok v rámci omezených pilotních programů. Nyní byla aplikace volně dostupná ke stažení a používání komukoli v některém z vybraných regionů.
Čínská digitální měna je impozantní počin, který by mohl přinést mnoho výhod, například snadnější a efektivnější platby. Soukromí mezi tyto výhody však rozhodně nepatří. Naopak, digitální jüan poskytne vládě větší přehled o finančních transakcích jejích občanů.
CBDC jsou nejen sledovatelné, ale mohou být i programovatelné. Například po přírodní katastrofě by vláda mohla občanům poslat digitální peníze, které by mohli utratit za potraviny a léky, ale už ne za alkohol. Vlády budou mít větší moc rozhodovat o tom, kdo bude mít přístup k digitálním penězům. V případě Číny bude pro centrální banku snadné vypnout všechny peněženky, které bude chtít vypnout. Zdůvodní to pak jako boj proti zločinu nebo čemukoli jinému.
