V poslední době se o Lightning Network začali zmiňovat i naši milovaní monetární kněží. Ohledně Bitcoinu již jak ECB, tak i FED vydaly hned celou řadu pracovních článků a studií, avšak zmínky, či dokonce zaměření na LN je celkem čerstvou záležitostí.
ECB zase ukázala, že neumějí nic, než špatně lhát…
Začneme ECBčkem, protože ti mají poněkud pomalejší vedení, příkladně ve svém posledním pracovním článku s názvem „Ke svatému grálu přeshraničních plateb„, jež ECB na svém Twitteru nasdílela začátkem tohoto měsíce klasicky nezapomínají o Bitcoinu lživě dezinformovat se zlým úmyslem jej v očích laické veřejnosti řádně pošpinit, takže ještě před jejich zmínkami o Lightning Network se blíže podíváme na jejich lži:
Centrálně-banksterská protibitcoinová propaganda
V sekci ohledně nevýhod BTC jako platebního systému v naprosto blatantních lžích vesele pokračují, přičemž seznam svých nesmyslů pompézně uvádějí jako „dlouhý“:
„Nicméně seznam nevýhod bitcoinu jako platebního prostředku je dlouhý (viz také Bindseil, Papsdorf a Schaaf, 2022):“
Pojďme si některé z jejich největších kravin dekonstruovat, takto příkladně uvádějí onen výše proklamovaný „dlouhý“ seznam:
„Základní technologie (a zejména její vrstva „proof-of-work“) je ze své podstaty drahá a neekonomická. Pokud něco dokazuje, pak to, že decentralizovaný mechanismus vytvářející důvěru a spoléhající se na „proof-of-work“, který má zajistit stabilitu permissionless blockchainu, je dražší a méně efektivní než centralizovaný (např. založený na penězích centrální banky) nebo částečně centralizovaný (např. založený na převodech mezi účty komerčních bank)…“
Přičemž se odkazují na již mnohokrát předtím debunkované anti-BTC dezinfo:
Jak uvádí Nabilou (2020, s. 14): „Místo toho, aby se Bitcoin rozhodl pro rychlé a efektivní platby, se vydal cestou vytvoření extrémní neefektivity tím, že zavádí distribuovanou účetní knihu, kterou by měly udržovat, aktualizovat a ověřovat všechny plně validující uzly, a to pouze proto, aby bylo zajištěno, že žádný jednotlivec nebo malá skupina účastníků neporušuje pravidla protokolu Bitcoinu, svévolně nemění účetní knihu nebo necenzuruje ostatní zúčastněné strany z účasti v síti Bitcoin.
Takový kompromis byl učiněn proto, že jedinečnou hodnotou Bitcoinu a technologie blockchain není rychlejší nebo levnější replikace funkcí centralizovaných technologií. Vzhledem k tomu, že technologie blockchain je ve skutečnosti jednou z nejméně efektivních technologií pro platby a ukládání dat a že prakticky vše, co lze provést v blockchainu, lze provést také v síti, která využívá architekturu klient-server nebo master-slave, samotné použití technologie blockchain vytváří neefektivitu, která se neuplatňuje v centralizovaných systémech.
Jelikož architektura klient-server využívá centralizovaný koordinační mechanismus, je mnohem rychlejší, levnější a efektivnější než systémy spoléhající se na technologii blockchain….. Vzhledem k tomu, že Bitcoin je navržen tak, aby fungoval mimo právní rámec…, předpokládá kontradiktorní prostředí a připravuje se na obranu proti různým vektorům útoku pomocí různých mechanismů zabudovaných ex ante v rámci sítě Bitcoin, místo aby se spoléhal na vnější právní systém pro nápravu ex post.“
Banda arogantních blbců šije nesmysly o „nákladech“ a „neekonomičnosti“, aniž by měli zameteno před svým vlastním prahem. Chce-li někdo označovat Bitcoin za „drahý a neekonomický“ coby platební, či dokonce snad monetární systém, pak je v prvé řadě nutno položit si otázku „relativně k čemu?“
Odpověď je nasnadě: Aktuální systém centrálního a komerčního bankovnictví, včetně veškerého platebního bordelu okolo typu Visa, MasterCard, PayPal, Revolut, atd.
Srovnání v rozsahu, v jakém naznačuju výše, doposud nikdo neudělal a důvod je jednoduchý: Bitcoin by naprosto suverénně na celé čáře vyhrál, dost možná o několik řádů, a to i z hlediska ekologického.
Největším žroutem elektrické energie na světě jsou datacentra. Banky dnes = datacentrum + hromady zbytečných požíračů jídla v kancelářích, jak front-office, tak i back-office. Fenomén poslední doby z hlediska outsourcingu veškerého IT, jež banky samy neumějí, úplně ponechám pro účely tohoto krátkého zamyšlení raději stranou.
Bitcoin v prvé řadě umí využít i energii, která by jinak zůstala nevyužita, protože prostě ve fyzické blízkosti zdroje pro ni není využití. To banka neumí. Bitcoin ke svému fungování nepotřebuje miliony (jen v Evropě samotné bankovnictví zaměstnává 2,15 milionu lidí, kolik to asi tak bude globálně, hm?) zbytečných, neschopných, líných a povětšinou ještě k tomu všemu i arogantních byrokratů. Ti musí jíst, živit své rodiny atd. To všechno stojí peníze, čas a energii, jež by lidstvo mohlo využívat k pokroku a inovacím, namísto živení zbytečné armády otravných, neschopných a arogantních byroparazitů s neomezenou mocí tisknout peníze.
Bitcoin ke svému fungování potřebuje nikoliv toliko řádově méně lidských zdrojů – je to hned o několik řádů méně. Zkombinujte to s aspektem energetické náročnosti a je hned jasné, že v hypotetickém srovnání světa bez Bitcoinu vs. světa bez banskterské mafie na celé čáře i z toho environmentálního hlediska prostě nutně musí zvítězit ten svět „Banky mínus, Bitcoin plus“. Čistý rozdíl = ušetřená energie, ušetřená příroda, ušetřené lidské zdroje a nad to všechno – bychom konečně zase měli „tvrdé peníze“ a tedy i znovu svobodu a prosperitu.
A ten chabý a mizerný pokus o marketingovou podporu byrokratického aparátu na závěr formou vyzdvihování nespolehlivosti lidství nad spolehlivostí kódu, to je prostě dokonalost sama.
Lidově řečeno, jsou zesraní strachy a jde to znát, jinak by jako jednu z nevýhod nezmiňovali právě jednu z hlavních předností Bitcoinu, tj. nemožnost snadno měnit pravidla protokolu:
„Problémy s řízením: zdá se, že jedna z předpokládaných hlavních silných stránek systému, tj. zabezpečení proti lidským zásahům, je přinejmenším stejně tak slabou jako silnou stránkou, neboť ztěžuje dohodnutí a uplatnění užitečných změn s ohledem na měnící se prostředí.“
Centrální plánovači prostě vždycky budou chtít řídit ostatním životy a představa, že je od této jejich dosavadní schopnosti Bitcoin úplně odřízne je pro ně pochopitelně neakceptovatelná. Bohužel pro ně se však jejich systém stává neakceptovatelným pro stále větší a větší množství lidí – odhaduje se, že kryptoměny používá přes čtvrt miliardy lidí, přičemž počet uživatelů Bitcoinu z toho činí cca sto milionů jedinců a firem.
Další velkou klasickou lží a z hlediska protibitcoinové propagandy jsou kecy ohledně „rozsáhlého“ využívání BTC pro „kriminální účely“:
„Jeho vnímaná atraktivita pro přeshraniční platby do značné míry pramení z toho, že se jí (zatím) vyhnul rovný regulační přístup, pokud jde o dodržování pravidel KYC a AML/CFT. To vedlo k rozsáhlému využívání bitcoinu pro kriminální účely. Očekává se, že regulační orgány tuto mezeru odstraní, což zvýší náklady na (legální) transakce s bitcoinem. Hodnotová propozice Bitcoinu nesmí být založena na špatném sladění regulace napříč platebními řešeními. Některé regulační orgány proti Bitcoinu rázně zakročily (např. čínské úřady, které jej zakázaly) a mnohé z nich postupují směrem k řešení velkých mezer v dodržování předpisů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v případě Bitcoinu, které podkopává účinnost pravidel AML/CFT obecně.“
Tvrdá data přímo z účetní knihy Bitcoinu v posledním „Crime Reportu“ od Chainalysis však hovoří jasně proti výše zmíněnému:
Na vyhledávání breakdownu ilegálních aktivit v dolarech v granularitě v jaké nám jej ve výše odkazovaném reportu podávají Chainalysis jsem příliš zaneprázdněný (pokud vůbec něco takového někde je k nalezení), v rychlosti jsem však byl schopen vyhledat alespoň čísla týkající se praní špinavých peněz z Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu:
„Odhaduje se, že za jeden rok se celosvětově vypere 2 až 5 % světového HDP, což v současných amerických dolarech představuje 800 miliard až 2 biliony dolarů. Vzhledem k utajené povaze praní špinavých peněz je však obtížné odhadnout celkový objem peněz, které projdou pracím cyklem.“
Jinými slovy, OSN odhaduje, že se ročně vypere v dolarech PŘINEJMENŠÍM jedna nynější tržní kapitalizace celého kryptoměnového trhu, nebo chcete-li, dvě aktuální tržní kapitalizace Bitcoinu. Jasně, v dolarech se ročně vypere objem o velikosti bezmála 2x tržní kapitalizace Bitcoinu, ale těch 0,15% objemu ilicitních transakcí je strašný problém, že jo – holt jsou to klauni prostě.
Jediný jakž takž validní argument (předpokládejme dnešní stav bez ohledu na obvyklou historickou zkušenost s touto typickou porodní bolestí nově se rodících peněz) je tak právě volatilita:
„Jeho cenová volatilita ji činí nevhodnou jako zúčtovací jednotku a také podkopává její vhodnost jako jako platební prostředek – jak pro domácí, tak pro přeshraniční platby.“
…nicméně Lightning Network coby součást škálovacích řešení pro BTC zanamenali
Když odhlédneme od propagandisticky laděného wordingu (Bitcoin NEMÁ problémy se škálováním. Bitcoin má na své první vrstvě vlastnosti jaké má schválně – jde o bezpečnost a zamezení svévolné manipulaci se systémem), dalo by se s následujícím textem ze sekce „Pokud plátce a příjemce mají stálé pozice v bitcoinech a nevyužívají služeb poskytovatelů služeb.“ vlastně i souhlasit:
„Bitcoin má problémy se škálováním a rychlostí, které jsou již nějakou dobu známy (např. McCorry et al, 2016; viz také BIS, 2018, kapitola V). Proto se iniciativy zaměřily na vytvoření blockchainových sítí („side-chainů“) propojených s Bitcoinem, které by umožnily instantní mikroplatby. Jednou z významných takových sítí je Lightning Network (Poon a Dryja, 2016, s. 1), která slibuje, že „bitcoinový protokol může obsáhnout globální objem finančních transakcí ve všech elektronických platebních systémech v současnosti, a to bez jediné třetí strany, která by prostředky držela v úschově nebo vyžadovala, aby účastníci měli nic víc než počítač využívající širokopásmové připojení“. Aby toho bylo dosaženo, decentralizovaný systém by umožnil, aby mikroplatby probíhaly v rámci určité sítě s převodem hodnoty mimo samotný blockchain Bitcoinu, aby byly nakonec zaúčtovávány (po znetování a pouze příležitostně) na Bitcoinovém blockchainu. Jak zdůrazňují autoři (str. 4), „to umožňuje, aby finanční srovnání mezi dvěma stranami bez vzájemné důvěry bylo odloženo na pozdější datum, aniž by hrozilo riziko selhání protistrany. Mikroplatební kanály využívají skutečné bitcoinové transakce, pouze volí odložení vysílání do blockchainu na pozdější dobu takovým způsobem, aby obě strany mohly garantovat svůj aktuální zůstatek v blockchainu; nejedná se o „overlay“ síť založenou na důvěře – platby v mikroplatebních kanálech jsou skutečné bitcoiny zasílané a směňované mimo řetězec.“ GCEX a další (2021, s. 10) předkládají podobné návrhy a poznamenávají, že „se objevuje řada Řešení na 2. vrstvě, jako je Bosonic. Jedná se o samostatné doménově specifické blockchainové sítě propojené se sítěmi pro obecné účely, jako jsou Bitcoin a Ethereum. Obchody se provádějí a čistě zúčtovávají na vrstvě 2 a následně vypořádány ve vhodném časovém intervalu správcem na vrstvě 1.“ Všechny takové projekty asociujeme s řešením, jež zmiňujeme výše. Účty by se také mohly dále rozvinout jako dvouvrstvé řešení, které by samostatně ukazovalo Lightning Network.“
Tedy v sekci s titulkem „Hodnocení: Může být Bitcoin svatým grálem přeshraničních plateb?“ jsem byl překvapený tím, že to zhodnocují na centrální bankstery poměrně (pochybnosti o efektivitě LN apod.) blízko ke skutečné realitě, což je ve světle jejich nedávné historie v tomto ohledu určitým zlepšením jejich schopnosti realitu vnímat, pokud ovšem nejde o shodu náhod vnucenou objektivní naprostou neoddiskutovatelností užitečnosti BTC a LN:
„Bitcoinová síť (doplněná dalšími vrstvami, jako je Lightning Network pro zajištění rychlosti a kapacity, za předpokladu, že jsou tyto vrstvy účinné) může mít některé vlastnosti, které by ji mohly předurčovat k tomu, aby se stala svatým grálem přeshraničních plateb:
- Pro celý svět lze používat jeden systém „tak, jak je“, tj. není nutné žádné další propojování. Přeshraniční platby v bitcoinech se zdají být stejně efektivní jako domácí platby v bitcoinu, aniž by bylo třeba dalších investic. Je tomu tak i proto, že konverze měnových kurzů probíhá mimo řešení Bitcoinem, tj. je ponecháno na každém uživateli, aby provedl konverzi z/do domácích měn.
- Absence zprostředkovatelů naznačuje vysoký potenciál efektivity a žádná rizika vyplývající z provozních nebo finančních selhání zprostředkovatelů.
- Poskytovatelé peněženek (CASP) mezitím vyvinuli poměrně efektivní služby pro převádění peněz z domácích měn do Bitcoinu. Současně však žádní zprostředkovatelé nejsou potřeba, jakmile má uživatel k dispozici dostatečnou pozici Bitcoinu pro platební služby a uživatel pohodlně přijímá pozice Bitcoinu v průběhu času, přestože velkým změnám v ocenění (a implikovaným účetním ziskům či ztrátám).“
Tak to vidíte sami. Na jednu stranu BTC/LN dle jejich vlastních slov má „vysoký potenciál efektivity“, na stranu druhou pak tvrdí, že i přes výhody LN se jedná o nehospodárný (a tedy neefektivní) systém:
„I když dodatečné platební vrstvy, jako je Lightning Network, zmírňují problémy s rychlostí a kapacitou v oblasti mikroplateb, nic to nemění na skutečnosti, že tato řešení se také spoléhají na blockchain Bitcoinu jako na případnou vypořádací vrstvu, která zůstává nehospodárným systémem.“
No prostě klauni. Upřímně řečeno, pokud bych měl srovnat tento jejich „pracovní článek“ s jejich dosavadním výkonem při boji s inflaci, tak bez prdele jako s inflací ECB bojuje podstatně, podstatně lépe, než se svou neustálou neschopností pochopit, že Bitcoin není žádné vyjednávání…
FED: „Lightning Network: Přerod Bitcoinu v peníze“
Už jen z titulku pracovního článku od Powellova zámořského gangu 700+ specialistů s titulem PhD je jasně cítit, že tady jsou kolíci na úplně jiném levelu. V prvé řadě je to pracovní článek, jehož předmětem Lightning Network primárně je, tudíž ani při nejlepší vůli si zřejmě ve světle tvrdé reality nemohli dovolit jen tak nad BTC/LN mávnout rukou s nedovzdělaneckou poznámkou ve stylu „…ale první vrstva je stejně nehospodárná…“.
Namísto přístupu „hovno tomu rozumím, tak na to raději nahážu špínu“ se rozhodli vcelku poctivě a na centrální plánovače i „relativně čestně“ Lightning Network prozkoumat. Demonstrují, podobně jako ECB, základní pochopení myšlenky za LN, avšak jde vidět, že tomu rozumí zřejmě o něco málo lépe, než jejich Evropští kolegové, ostatně posuďte sami z citace úvodu:
Bitcoin byl původně navržen jako „peer-to-peer elektronický peněžní systém“, tedy jako spolehlivý platební prostředek mimo kontrolu centralizovaných peněžních úřadů (Nakamoto (2008)). Od svého zavedení v roce 2009 hodnota Bitcoinu nesmírně vzrostla, ale jako platební prostředek se stále používá poměrně málo (Bolt a van Oordt (2020)). Jedním z důležitých důvodů je, že technologie blockchainu Bitcoinu klade kapacitní omezení na zpracování transakcí. Tato omezení umožňují Bitcoinu zpracovat v průměru pouhých sedm transakcí za sekundu, což je v porovnání s centralizovanými platebními systémy, jako jsou Visa nebo Mastercard, nepříznivé. Když je poptávka po transakcích vysoká, omezení zpracování znamenají, že vypořádání transakcí v bitcoinech může trvat dlouho. V posledních letech bylo navrženo mnoho řešení, jak tento tzv. problém škálovatelnosti vyřešit, aby Bitcoin mohl využít svůj potenciál jako rozsáhlý platební systém.
Jedním z takových řešení je Lightning Network (LN), která uživatelům Bitcoinu umožňuje provádět platby mimo blockchain. Namísto toho, aby se každá jednotlivá platba zapisovala do blockchainu, mohou jednotlivci otevřít kanál LN a provádět oboustranné platby. Jakmile dokončí své platby, mohou kanál uzavřít a vypořádat čistou částku. V zásadě to vyžaduje pouze dvě transakce v blockchainu – jedna k otevření kanálu a druhá k jeho uzavření -. bez ohledu na vypořádanou částku nebo počet podkladových plateb. Tímto způsobem může přijetí LN snížit poptávku po prostoru v blockchainu a zmírnit jeho zatížení.
Zjistili jsme, že přijetí Lightning Network vedlo ke snížení objemu zatížení blockchainu Bitcoinu a ke snížení poplatků za těžbu. Výsledky jsou statisticky i ekonomicky významné a nelze je vysvětlit změnami v poptávce po prostoru v blockchainu ani jiným technologickým vývojem. Nalezli jsme omezené důkazy, že větší centralizace sítě je spojena s s nižšími poplatky. Naše výsledky naznačují, že Lightning Network může bitcoinu pomoci dosáhnout větší škálovatelnosti, což mu umožní lépe fungovat jako platební systém. Z našich výsledků vyplývá, že pokud by LN existovala v roce 2017, mohlo být zahlcení o 93 % nižší.“
Jde vidět, že mají celkově lepší přehled, jelikož zmiňují mj. třeba i Lightning implementaci v Salvadorské peněžence Chivo, krátce okomentovali třeba i spuštění SegWitu v srpnu 2017 včetně skutečnosti, že LN se na SegWit vlastně spoléhá, a hned rovnou na druhé straně se objevuje část textu, ze které je jasné, že na rozdíl od bezradně nedovzdělaných neandrtálců od ECBčka vidí v LN kromě jiného třeba i výhody z hlediska efektivity na první vrstvě, na kterou Lagardové nohsledi lživě kydají hnůj:
„Vývoj Lightning Network může mít důsledky pro sociální zabezpečení.
Zaprvé, protože Bitcoin se stává efektivnějším platebním systémem, uživatelé jsou na tom lépe. Jejich transakce se vypořádávají rychleji a levněji (Zimmerman (2020)).
Zadruhé, protože je třeba zaznamenat méně transakcí do blockchainu, je k provozu uzlu Bitcoinu zapotřebí méně paměti a energie. Tato úspora snižuje náklady na údržbu blockchainu, což umožňuje zapojení většího počtu uzlů a zvyšuje bezpečnost systému proti útoku dvojího utrácení (Budish (2018)).
Za třetí, snížením poplatků LN snižuje motivaci těžařů bitcoinů využívat velké množství výpočetního výkonu, což znamená nižší spotřebu energie a pozitivní důsledky pro životní prostředí.
Začtvrté, menší zahlcení blockchainu může znamenat. nižší překážky pro arbitráž napříč kryptoměnovými burzami, čímž se zlepší likvidita trhu.
(viz Hautsch, Scheuch a Voigt (2018)).“
Skoro jako by to nepsal zaměstnanec centrální banky, což? Můj skromný názor je ten, že rozdíl v rétorice FEDu a ECB vůči kryptoměnám je dán naprosto stejnou dynamikou, která způsobila, že plody Dot Com bubliny jsou všechny v USA, žádné v Evropě.
Jako bývalého síťaře mě rozhodně zaujaly i tyto odstavce, ve kterých se lehce dotýkají otázek případné předpokládané tendenci k centralizaci LN:
„Topologie Lightning Network může ovlivnit její účinnost. Například pokud budou Lightning kanály zprostředkovány přes několik centrálních uzlů, pak bude možné efektivněji využívat kolaterál (tj. bitcoiny, které uživatelé uzamkli v LN).
Jinými slovy, pokud je síť více centralizovaná, každý kanál a každý Bitcoin uzamčený v protokolu pravděpodobně podpoří vyšší objem plateb (viz Martinazzi a Flori (2020)). Abychom tento efekt zohlednili, zahrnujeme clusterový koeficient LN jako nezávislou proměnnou. Tuto síťovou statistiku definují Watts a Strogatz (1998) jako průměrnou pravděpodobnost, že dva sousedé libovolného uzlu jsou samy o sobě propojeny.
Pokud je síť více centralizovaná, je koeficient shlukování nižší. Předpokládáme tedy, že když je koeficient shlukování vysoký, je přetížení mempoolu horší. Protože jak ukazuje obrázek 1, síť má tendenci být více clusterová – a tedy méně centralizovaná – s tím, jak se vyvíjí, ačkoli posledních několik měsíců sledovaného období vykazuje tendenci k větší centralizaci.“
Historická zkušenost s vývojem, budováním a následným rozvojem internetu ve smyslu jeho logické infrastruktury ukazuje na tendence k lokálním centralizacím okolo přirozeně vyplynuvších významných uzlů, skeptici ohledně Lightning Network na tento fenomén rádi poukazují v tom smyslu, že „LN se postupně centralizuje kolem několika hlavních uzlů, které budou regulovány“ – pokud jste pozorně četli náš překlad článku od Lyn Alden „Pohled na Lightning Network„, víte, že tento argument je neskutečně odvážnou spekulací.
Další zajímavou věcí na dokumentu od FEDu je skutečnost, že se borci zabývali i reálnými praktickými dopady LN na dosavadní poplatkovou strukturu Bitcoinu – vyloženě poukazují na reálné dopady zavedení SegWitu a postupného zavádění LN na výši poplatků i míru zatížení sítě, včetně všeříkajících grafů:
„Na obrázku 2a je znázorněn počet transakcí čekajících na potvrzení v mempoolu Bitcoinu (což značí přetížení) v průběhu námi sledovaného období spolu s aktivními kanály LN v čase a procentem transakcí, které používají SegWit. Přetížení v Bitcoinu výrazně pokleslo od začátku roku 2018, což se shoduje se zavedením a rychlým přijetím LN. Od té doby zůstává přetížení relativně nízké, i když v polovině roku 2019 mírně vzrostlo.
Obrázek 2b vykresluje podobná měřítka vážená podle peněžní hodnoty: přetížení měříme pomocí mempoolových poplatků, přijetí LN pomocí hodnoty uzamčených Bitcoinů v USD a používání SegWit podle peněžní hodnoty transakcí. Celkové poplatky spojené s platbami čekajícími v mempoolu od roku 2017 klesly, což naznačuje buď nižší poptávku, nebo větší nabídku vypořádací kapacity. V tomto období vzrostla celková hodnota Bitcoinů použitých k zajištění LN kanálů.“
. . .
„Obrázek 3 ukazuje, že rozložení poplatků se v průběhu námi sledovaného období změnilo. Obecně platí, že poplatky v nominálním vyjádření v bitcoinech klesaly. Podíl transakcí s poplatky nižšími než 10 satoshi za virtuální bajt vzrostl z 32,6 % 1. ledna 2018 na 74,2 % 5. září 2019.“
Dále se pak podrobně rozepisují o metodikách svých měření, je tam hromada výsledkových tabulek z těchto testů, a nakonec ve dvou odstavcích stručně shrnují, k jakým závěrům došli, nemůžu si pomoci, na centrální bankstery je to podezřele objektivní:
„Ukazujeme, že používání Lightning Network je spojeno s menším přetížením mempoolu v Bitcoinu a s nižšími poplatky. Naše zjištění naznačují, že výhody nettingu mimo blochckain, které přináší Lightning Network, mohou pomoci Bitcoinu škálovat a lépe fungovat jako platební prostředek. Nezdá se, že by centralizace Lightning Network výrazně zvýšila její efektivitu, i když může zvýšit podíl transakcí s nízkými poplatky.
Údaje o tom, jak se Bitcoin používá, nejsou k dispozici, takže nelze s jistotou říci, zda se Bitcoin jako platební prostředek používá stále častěji. Makarov a Schoar (2021) zkoumají údaje o blockchainu a docházejí k závěru, že většina použití slouží k obchodování a spekulativním účelům, ale jejich analýza se nevztahuje na transakce, které probíhají v Lightning Network. Můžeme pouze říci, že Lightning Network uvolňuje klíčové technologické omezení tím, že umožňuje rychlejší vypořádání plateb.“
Shrnutí
Už jen z naprosto markantního rozdílu v rétorice, či míře ochoty jako vůbec si o tom něco zjistit je vidět, že FED je inovaci Bitcoinu a jeho dalšímu vývoji nakloněn o pořádný kus více, než ECBčko.
Jak jsem zmínil výše, myslím, že je za tím stejná dynamika, která způsobila, že plody Dot Com mánie zůstaly všechny v USA, zatímco Evropa zůstala z hlediska velkých internetových a technologických firem „chudá“.
Zda-li je to dáno tím, že ECBčku teče podstatně více do bot, než FEDu (tedy jakože Američani mají na nějaký „crackdown“ ještě čas, případně že jsou alespoň relativně spokojeni s vývojem regulatorního prostředí), nebo zda-li je to dáno úmyslem a snahou Američanů zase si urvat všechno jen pro sebe, to ukáže teprve čas.
Predikce na konec
Jedna věc je však jistá, bez ohledu na to, zda-li důvody jsou takové, či makové, jednu věc si dovolím naprosto sebevědomě předpovědět: ECB bude i nadále vyvíjet na EU a EK tlak za účelem boje proti osvobozování mas dluhových otroků Bitcoinem.
Při pohledu do ulic současné Itálie, Nizozemí, nebo třeba i Německa (grafy s ekonomickými údaji jsou marné již nějaký ten pátek) mi něco říká, že to ECB bude mít hodně, hodně těžké, protože široké veřejnosti začíná být hromadně jasné, že za aktuální inflací stojí víc než cokoliv jiného kombinace nezřízeného tisku peněz s fiskální bazukou, doplněné o nesmyslný zelený fašismus, což v posledních dvou dekádách dokázalo postupně přiškrtit Evropskou ekonomiku (nejdříve tedy konkurenceschopnost, ta byla dávno v tahu už dlouho před Covidem) takovým způsobem, že únorová náhlá invaze Putina na Ukrajině jí v podstatě udělila „ránu z milosti“ směrem k totálnímu kolapsu.
Dokud bude tento konflikt trvat, budeme mít inflační prostředí. Tahle válka by bez řízení výnosových křivek neomezeným tiskem peněz skončila hodně rychle a zda-li to nakonec bude nakonec konkrétně tak, že ECBčku pomůže FED (relevantní čtení zde a zde), nebo zda-li to bude jiná forma vzájemné výpomoci mezi centrálními bankami s nákupem dluhopisů, to je nemožné předjímat, mj. i ve světle skutečnosti, že MMF je poslední „centrální bankou“ s „čistou“ bilanční rozvahou. To už jsou však témata na separátní samostané články…
