Tento týden ve čtvrtek Evropská centrální banka zvýšila své tři klíčové sazby o půl procenta a současně sice velice vágně, avšak přeci jen nějak, uvedla svůj nový program nákupu státních dluhopisů členských zemí Eurozóny.
Dle oficiální tiskové zprávy ECB se jedná o nástroj, jež má zajistit „aby se nastavení měnové politiky plynule přenášelo do všech zemí eurozóny.“, přičemž kritériem aktivace nástroje jsou „neopodstatněné, neuspořádané dynamiky trhu, které vážně ohrožují přenos měnové politiky v celé eurozóně.“:
„Rada guvernérů dnes schválila nástroj na ochranu přenosu monetární politiky (TPI – „Transmission Protection Instrument“). Rada guvernérů vyhodnotila, že zavedení TPI je nezbytné pro podporu účinného přenosu měnové politiky. Zejména proto, že Rada guvernérů pokračuje v normalizaci měnové politiky, zajistí TPI hladký přenos nastavení měnové politiky do všech zemí eurozóny. Jednotnost měnové politiky Rady guvernérů je předpokladem pro to, aby ECB mohla plnit svůj mandát v oblasti cenové stability.
TPI bude doplňkem našeho souboru nástrojů a může být aktivován k potlačení neopodstatněné, neuspořádané dynamiky trhu, která vážně ohrožuje přenos měnové politiky v celé eurozóně. Díky ochraně přenosového mechanismu umožní TPI Radě guvernérů účinněji plnit svůj mandát v oblasti cenové stability.“
Z tiskové zprávy dále rovněž vyplývá, že byly ustanoveny určité podmínky, za jakých bude možno nový nástroj ECB použít, současně se uvádí, že nákupy (slovo „neomezené“ v souvislosti s novým programem nákupu dluhopisů zaznělo mj. i na tiskové konferenci v týž den) „nemají žádný předem určený limit“:
„Za předpokladu splnění stanovených kritérií bude Eurosystém moci provádět nákupy cenných papírů vydaných v jurisdikcích, kde dochází ke zhoršení podmínek financování, které není odůvodněno základními ukazateli dané země, na sekundárním trhu, aby v nezbytném rozsahu působil proti rizikům pro přenosový mechanismus. Rozsah nákupů TPI bude záviset na závažnosti rizik, kterým přenos měnové politiky čelí. Nákupy nejsou ex ante omezeny.“
Z hlediska informací týkajících se charakteru cenných papírů, jež by mohla případně ECB v případě potřeby začít nakupovat tisková zpráva uvádí následující:
„Nákupy TPI by byly zaměřeny na cenné papíry veřejného sektoru (obchodovatelné dluhové cenné papíry emitované centrálními a regionálními vládami a agenturami, jak je definuje ECB) se zbytkovou splatností od jednoho do deseti let. V případě potřeby by bylo možné zvážit nákupy cenných papírů soukromého sektoru.“
Jinými slovy, ECB trhům sděluje, že v rámci svých snah o „zachování klidu“ na dluhopisových trzích Eurozóny jsou v nejzazším případě ochotní nejen „hlídat“ rozptyly výnosových křivek nákupem dluhopisů členských zemí Eurozóny se splatností od jednoho roku do deseti let, ale tak nějak nenápadně a vágně naznačují, že v případě nouze nejvyšší se zřejmě nebudou zdráhat nakupovat nakonec ani akcie, případně jiné cenné papíry soukromého sektoru (příkladně , co já vím, dluhopisy „systémově důležitých“ zaměstnavatelů, jež díky dosavadní monetární politice přežívají v režimu „zombie firem“ apod.)
Kromě upřesňujícího komentáře týkajícího se kritérií, na základě nichž by jednotlivé členské země Eurozóny byly způsobilé z hlediska TPI (k různým názorům trhu na tento konkrétní aspekt nového nástroje ECB se ještě krátce vrátíme později) ještě tisková zpráva dále v souvislosti s podmínkami aktivace nástroje uvádí následující:
„Rozhodnutí Rady guvernérů o aktivaci TPI bude vycházet z komplexního hodnocení tržních a přenosových ukazatelů, z vyhodnocení kritérií způsobilosti a z úsudku, že aktivace nákupů v rámci TPI je přiměřená dosažení primárního cíle ECB.
Nákupy by byly ukončeny buď při trvalém zlepšení přenosu, nebo na základě posouzení, že přetrvávající napětí je způsobeno fundamentálními faktory země.“
V podstatě úplně stejně „tajemně“ a vágně se Christine Lagarde vyjadřovala i během celé tiskové konference následující po ofociálním vyhlášení úprav monetární politiky ECB.
Jak obvykle Lagarde nemohu přijít na jméno, tady se jí musím zastat, způsob komunikace, resp. způsob, jakým ECB změnila svůj způsob komunikace v rámci snah boje s inflací je určitě dobrým krokem.
Jednak ukončení masírování trhů „předběžným komentářem“ = krok, kterým si dost možná ECB udrží nějakou kredibilitu, a jednak (jakkoliv drtivá většina investorů a spekulantů tady se mnou dost možná nebude souhlasit) extrémně vágní způsob komunikace ohledně jejich nejnovějšího nástroje je určitě na místě, neboť aktuální turbulentní jednak makroekonomická a jednak geopolitická situace otevírá obrovský prostor příležitostí pro volatilní cenové dislokace, jež by v případě příliš „vyzývavého odhalení kimona“ plánovačů monetární politiky mohla dopomoci spíš k větším problémům, zejména v případě, že by trh nějakým způsobem „vyčenichal“, kde že vlastně hranice oněch „neopodstatněných, neuspořádaných dynamik trhu“ vlastně leží.
To poslední, co ECB teďka potřebuje, je, aby správci rizikových aktiv a hedge fundy hromadně zaútočily na konkrétní úroveň výnosových křivek, jako se to před nějakou dobou stalo BoJ. Čili na jednu stranu lze říct, že absence transparence asi není to nejlepší z hlediska tržní jistoty, na druhou stranu ECB jasně řekla, že „tam bude, až dojde k závěru, že je to nutné“, aniž by vyřknutím jediného konkrétního parametru pozvala spekulanty a správce rizikových aktiv „na žně“.
Z hlediska okamžité reakce trhů na kritéria „způsobilosti příjemců“ benefitů nového nástroje se prakticky ihned po jejich zveřejnění a po skončení tiskové konference vyrojilo celé spektrum názorů, od sarkastických mapek eurozóny poukazující na potenciální de iure nemožnost aplikace nástroje:
The four country criteria for the ECB’s TPI:
1. Compliance with EU fiscal rules
2. Absence of severe macro imbalances
3. Fiscal/debt sustainability
4. Sound & sustainable macro policiesThe EU countries meeting these criteria marked in light green on this handy map: pic.twitter.com/5svJMsMXRB
— simon sidespin 🇺🇦 (@SSidespin) July 21, 2022
„Čtyři kritéria pro jednotlivé země v rámci TPI ECB:
1. Dodržování fiskálních pravidel EU
2. Neexistence závažných makroekonomických nerovnováh
3. Fiskální/ dluhová udržitelnost
4. Zdravé a udržitelné makroekonomické politikyZemě EU, které splňují tato kritéria, jsou na této praktické mapě vyznačeny světle zelenou barvou:“
Až po realistická zhodnocení situace včetně aktuálně proběhlé Italské politické bouře:
For starters, Italy won’t have a running government until at least late October – and when it has one, it won’t be a European friendly one to say the least
Without a stable govt and with a weak economic background, bond markets will soon be asking hard questions to the ECB
15/
— Alf (@MacroAlf) July 22, 2022
„…ECB rovněž oznámila zavedení nástroje na ochranu přenosové soustavy (Transmission Protection Instrument – TPI), aby zabránila implodování italských spreadů při pokusu o zpřísnění.
TPI má 4 podmínky, které by Itálie v tuto chvíli (možná) hraničně splňovala, ale nástroj je podle mého názoru stále dost slabý.
14/
Pro začátek, Itálie nebude mít fungující vládu minimálně do konce října – a až ji bude mít, nebude to vláda přinejmenším přátelská k Evropě
Bez stabilní vlády a se slabým ekonomickým zázemím budou dluhopisové trhy brzy klást ECB těžké otázky…
15/“
Dle mého názoru je to tak, resp. to v případě určité úrovně „akutnosti“ situace prostě bude tak, že nakonec zvítězí politický imperativ ECB, jakkoliv na tiskovce se Lagarde nechala slyšet, že „…ECB nezaujímá stanoviska k politickým otázkám…“ a rozptyly výnosových křivek členských zemí Eurozóny ponesou vyšší prioritu, než fiskální či monetární zodpovědnost, protože příkladně takový příkladně „Italexit“ prostě nikdo ani v ECB, ani v Evropské komisi, nechce.
Jen tak bez dalšího by to samo o sobě samozřejmě znamenalo z dlouhodobého hlediska tlak na kurzový vývoj EURa, ovšem v rámci společného postupu západu proti Rusku nelze vyloučit, že FED podnikne kroky k oslabení dolaru vůči Yenu a Euru – holt se v době, kdy se dějí šílené věci se i centrální banky dost možná rozhodnou k né nutně extrémním, avšak doposud ve velkém nevyužitým nástrojům a metodám.
Řízení výnosových křivek „osamoceně“, ve smyslu „každý sám za sebe“ totiž ve světle ekonomických dopadů mj. i Putinovy agrese vůči Ukrajině totiž nemusí samo o sobě stačit.
Shrnutí
- ECB zvýšila klíčové sazby o 0,5%
- Avšak namísto oznámení ukončení kvantitativního uvolňování ohlásila nový program „selektivního nákupu dluhopisů“ za účelem udržení výnosových křivek a jejich rozptylů v rámci Eurozóny „na uzdě“.
- Bližší podrobnosti ohledně nového programu nákupu dluhopisů nebyly, až na kritéria způsobilosti členských zemí, zveřejněny.
Jako úplnou tečku toliko připomenu, že v prostředí aktivního řízení výnosových křivek formou nákupování dluhopisů centrální bankou by se mělo dařit tzv. „tvrdým aktivům“, tedy drahým kovům, komoditám obecně a i Bitcoin by měl v takovém prostředí vyloženě zářit.
