Bitcoin = ultimátní filtr politického odpadu

Hned na úvod je třeba předestřít, že Bitcoinu, jakož i velké většině jeho uživatelů a držitelů je vlastně úplně ukradené, jaká je legislativa, zda-li přátelská, či nepřátelská. Bitcoin je totiž zákonem sám o sobě, zákonem, který dobrovolně přijala bezmála čtvrt miliarda lidí po celém světě, přičemž velká část z nich prostě sere pes na legislativu, mimo tedy kód protokolu – protože ten když poruší, tak ‚jde z kola ven‘. 

Zvláštní je, že tento zákon funguje naprosto dokonale a bezchybně, přesně tak, jak byl navržen, neexistují žádné úspěšné případy, kdy by někdo podváděl, případně zkoušel nějak obcházet pravidla tímto kódem, tedy zákonem, daná. 

Veškeré kritiky, lži, polopravdy a nesmysly ohledně toho, jak tamten a onen důchodce přišel ‚kvůli bitcoinu‘ o půl milionu korun apod., šířené všemi skeptiky a rádobyodborníky z řad lidí, kteří whitepaper bitcoinu neviděli ani z rychlíku totiž hrozně rádi kritizují bitcoin a kryptoměny, aniž by blíže zkoumali, kde, případně na čí straně se stala chyba.

Pokud někdo přišel o svůj bitcoin, prakticky bez výjimky je to vždy a pouze a jen jeho a výlučně jeho chyba. Tady si dovolím připomenout, že nejbezpečnějším způsobem uchovávání bitcoinu a kryptoměn je hardwarová peněženka a solidní záloha seedu. 

Pokud má člověk tohle vyřešené, o svůj bitcoin může přijít jedině tak, že developeři bitcoinu udělají tak kritickou chybu, vyrobí tak kritický bug, že to bitcoinový protokol prostě položí. Alternativně, že celá zeměkoule příjde o elektrickou energii a nikde na světě nezůstane ani jeden funkční bitcoinový uzel. Oba scénáře jsou absolutně z kategorie sci-fi, přičemž já osobně ten první mám pojištěný vlastnictvím drahých kovů ve fyzické podobě. Ten druhý neřeším, protože v takovém případě máme všichni najednou zcela jiné starosti, že jo…

Presstitutky a presstituti

Na profláklé příběhy lidí, kteří ‚kvůli kryptoměnám‘ přišli o celá jmění výše narážím proto, že v absolutně odpadních, zcela neodborných a často lživých článcích na toto téma se po kliknutí na alarmisticky znějící titulek ve stylu ‚kvůli bitcoinu přišel o X peněz‘ ve článku následně dočtete, že si blbec nechal přes telefon nabulíkovat do hlavy nesmysly, přičemž byl následně ještě tak důvěřivý, že nechal telefonistu vzdáleně ovládat svůj počítač, aby jakože zlodějům usnadnil práci s vyluxováním vlastního bankovního účtu apod., takových jsem četl hned několik a v ani jednom článku jsem se nedočetl v čem jako, nebo jak jako ten bitcoin v tom konkrétním případě selhal.

Občas se však objeví skutečné umělecké dílo, příkladně tahle sračka od nevzdělané presstitutky Koucké, kde se v titulku článku sice píše, že ‚hackeři napadají burzu Coinbase‘, ovšem pokud tomu aspoň co se za nehet vejde rozumíte, musíte nutně dojít k závěru, že Hackeři sice Coinbase asi napadají, ale to není to, o čem neschopná Koucká píše, protože prakticky celý článek se snaží vybarvit idioty, kteří jsou neschopní, jako oběti, a vůbec celý článek je napsán velmi tendenčně, ve stylu ‚hovno tomu rozumím, tak na to raději naházím špínu‘.

‚Je mi sorry‘, drahá slečno, ale jestli je v titulku článku že ‚hackeři napadají Coinbase‘, ale z článku pak vyplyne, že lidi jsou blbí a kvůli své blbosti a neschopnosti se staly obětí tzv. sim-swapů, tedy podvodu založenému na krádeži vaší (mobilní) identity, pak jsi nic než prachsprostou presstitutkou. 

Jak sim swap funguje? Když už jsem to zmínil a vzhledem k tomu, že výše kritizovaný lžidnesí odpad se k tomu neměl: 

Podvodníci zavolají vašemu mobilnímu operátorovi, vydávají se za vás a tvrdí, že ztratili nebo poškodili svou (vaši) SIM kartu. Poté požádají zástupce zákaznického servisu, aby aktivoval novou SIM kartu, kterou má podvodník v držení. Tím se vaše telefonní číslo přenese do podvodníkova zařízení s jinou SIM kartou. Nebo může tvrdit, že potřebuje pomoc s přechodem na nový telefon. Sadu bezpečnostních otázek pak zodpoví díky Vaší neopatrnosti v online prostředí (typicky tzv. phishing).

Proč se tohle děje? Teď nemyslím všechny ty scammery a podvodníky okolo kryptoměn, teď mám na mysli všechny ty lži, mýty a nesmysly v presstitutním mainstreamu.

Tvorba společenské poptávky

Ano. Je to tak. Vskutku jiný význam tento rádobynovinářský odpad nemá, než snahy formovat myšlení lidí. No a na tuto uměle, na základě lží a polopravd vytvořenou společenskou poptávku se následně samozřejmě začínají lepit užiteční idioti z řad politického parazitního odpadu. 

Tudíž celý výše naznačovaný problém v podstatě vykresluje jeden z typů politického odpadu, který z toho bude chtít těžit politické body. Je zcela irelevantní, jestli takový politik bitcoinu a kryptoměnám rozumí, nebo nerozumí, povětšinou prostě bude proti bitcoinu brojit proto, že věří, že mu to přinese přízeň části elektorátu. Rovněž neodpustitelné, ale zdaleka né to nejhorší.

Kolektivistické zlo

Zdaleka nejhorším politickým odpadem jsou kolektivisti, kteří jsou zcela právem z bitcoinu a jeho potenciálu doslova a do písmene zesraní strachy. Proč? Protože Bitcoin Vám zaručuje majetek, který si bez jakékoliv nadsázky můžete de facto vzít s sebou až do hrobu, budete-li chtít.

To je samozřejmě ve světle agendy ‚velkého resetu‘ z pera Klause Schwaba ze Světového eKomunistického fóra naprosto neakceptovatelné, vzhledem k tomu, že jedním z jejich ‚úderných vět‘ je, že ‚nebudete nic vlastnit a budete šťastní‘.

Abolice soukromého vlastnictví je samozřejmě jeden ze základních pilířů kolektivistického zla, komunismu. Agenda kolektivistického odpadu tady tvrdě naráží nejen na étos kryptoměnového světa, ale především na onu výše naznačovanou nezkonfiskovatelnost Bitcoinu.

A teprve tady se dostáváme k podstatě titulku dnešního článku:

Bitcoin je ultimátním lakmusovým testem pro politiky

Kde vyhodnocení testu je následovně jednoduché:

Politik je k bitcoinu nepřátelský, negativní, chce zakazovat, regulovat

– je to zkorumpovaný hajzl, kterému nejde o nic jiného, než totální kontrolu a moc nad Vaším životem, přičemž je úplně jedno, jestli tomu rozumí, nebo nerozumí, případně je rovněž jedno jakými nesmyslnými důvody své totalitní (ano, pokud se lidem chcete srát do peněz, jste jednoznačně totalitně kolektivistický zloděj) postoje obhajuje.

Politikovi je bitcoin ukradený

– cajk

Politik se k bitcoinu staví pozitivně, či jej dokonce podporuje

– ultra cajk.

Toť vše, tak jednoduché to je. Pokud váš kandidát nemá rád bitcoin, není to dobrý kandidát. Pokud ano, samozřejmě se stále může jednat o podvržnou ‚signalizaci ctnosti‘, nicméně z hlediska neházení zbytečných klacků pod nohy rapidně probíhající adopce kryptoměn je to bez diskuze nižší riziko, než idiot, který má v rámci svého politického programu potírání kryptoměnového ekosystému.

Tečka.

Je to o svobodě slova, myšlení a peněz. Kolektivistická prasata typu Schwab a jeho nohsledi by rádi svět, ve kterém vaše denní potřeby za Vás řeší umělá inteligence, přičemž všechno je na příděl na základě skóre Vašeho sociálního kreditu, včetně udělování či odebírání svobody utrácet Vaše peníze, jak Vy sami nejlépe uznáte za vhodné. Nevěříte? Přečtěte si můj článek, ve kterém rizika bezhotovostní společnosti prostřednictvím CBDC rozebírám – třeba Vám to trošku otevře oči.

My Bitcoineři bychom zase rádi svět, ve kterém se státní parazit sere do našich peněz pouze do té míry, do jaké mu to jsme ochotni umožnit. A rovněž propagujeme svět, ve kterém Vás banka nevypne, jako se to nedávno stalo například protestujícím v Kanadě. A ano, přesně tím směrem bitcoin směřuje. Pakliže jej držíte uchován správným způsobem, je prostě nezkonfiskovatelný. A kolektivisti všech zemí, ať si vylížou řiť.

A úplně na konec? Mrkněte se na Jižní Koreu, nebo Spojené Státy americké… V roce 2018 chtěli v Jižní Koreji kryptoměny úplně zakázat. Vydalo se memo, dostalo se na veřejnost a ta reagovala. Ve chvíli, kdy se během prakticky pár dní ukázalo, že už v té době byla míra adopce kryptoměn v Jižní Koreji okolo 30%, tedy prakticky šlo o třetinu obyvatel, vláda to vzdala.

Loni se stal vedoucím kandidátem na prezidenta v Jižní Korei jistý pan Yoon Suk-yeol, letos 9. března volby vyhrál a již 10. května t.r. nastupuje do funkce. Proč vyhrál? Protože podporuje bitcoin a adopci kryptoměn. Taková je míra adopce kryptoměn ve vyspělých asijských zemích a s loňským hromadným úprkem čínské těžařské komunity do nejrůznějších koutů světa, zejména do USA, se podobná dynamika nyní odehrává i v USA.

Existuje hned celá řada států, které jsou vyloženě vůči kryptoměnám a businessu okolo nich přátelské, existují guvernéři, kteří už příjmání Bitcoinu jako zákonného platidla protlačili, spousta věcí je v průběhu a dokonce se nedávno začali objevovat i senátoři, kteří svůj ‚run‘ v podstatě zakládají na podpoře bitcoinu a adopce kryptoměn, například (překvapivě) demokratický kandidát ze státu Washington Bryan Solstin.

K vehementně probíhající regulatornímu ukotvení bitcoinu se nyní začne co nevidět přidávat i to ukotvení politické. A víte, co je na tom nejlepší? Že to je všecko sice jako fajn a hezké a dost možná pro bitcoin pozitiviní, ale bitcoinu je to jedno. Bitcoin totiž stejně nakonec zvítězí, bez ohledu na to, jestli v politickém divadle zastání najde, nebo nenajde. Toliko bych si dovolil, z hlediska vlastního uživatelského pohodlí, doporučit, pakliže volíte, volte výlučně takové kandidáty, kteří jsou bitcoinu a kryptoměnám naklonění.