Dnes budeme hovořit především řečí grafů. Budeme probírat FAKTA. Pokud máte problém se svou schopností vnímat realitu tak, jak je, dál nečtěte. Podíváme se na celkové grafy několika z komodit, jež v poslední době zažily neskutečné cenové posílení a krátce okomentujeme, nejen důvody, které k inflaci nejen komodit vedly a vedou, ale také co to může pro Evropu v konečném důsledku v nejhorším případě znamenat – a ano, myslím si, že za určitých okolností může reálně hrozit hladomor.
Již v plném proudu rozjetou energetickou krizi totiž zřejmě co nevidět doplní v tomto článku rozebíraný komoditní ‚dvojí úder‘ na produkci potravin – jinými slovy současné extrémní posilování cen nejen zemního plynu (teďka s prominutím ‚sral pes‘ topení, ano, víme, tady budeme řešit především jídlo), ze kterého se získává čpavek nutný k produkci hnojiv, jež potřebujete k pěstování potravin, či surovin k jejich výrobě, ale také pšenice…
Toto kombo (ano, víme, že posilují prakticky všechny komodity, příkladně ani nedávná cenová exploze Niklu na LME nás rozhodně nenechala zcela klidnými) je za situace, kdy prakticky odešla třetina světové produkce pšenice díky Putinově válce na Ukrajině, celkem strašidelné, vezmeme-li v úvahu, že například výše naznačený produkční řetězec ‚zemní plyn – čpavek – hnojiva – potraviny‘ bude nevyhnutelně spíš dříve, než později také procházet významným cenovým navýšením.
Pšenice
Z měsíčního celkového grafu historického vývoje cen futures kontraktů s pšenicí lze krásně vidět, jak imploze křehkého finančního systému v roce 2008 v důsledku následné šílené monetární politiky globálních centrálních bank posunula dosavadní pomyslná cenová minima z bezmála třicetiletého cca. 100% rozsahu (oblast okolo hodnoty 264) někam k hodnotě okolo 400 (naposledy v srpnu 2016 – definitivní proměna rezistence v zóně 405 – 545 na support), přičemž již v lednu tohoto roku cena začala útočit na zónu rezistence mezi 794 a 885. Tady bych si jen dovolil připomenout, že to ještě Putin na Ukrajinu nevlítnul.
Rovněž ‚break outová‘ svíce ze srpna 2020 prorážející úroveň 545 nepřišla kvůli letošní únorové Putinově invazi na Ukrajinu. Ve stejné době měl významný strukturální break out mj. třeba i Bitcoin.
Níže viz celé poslední období růstu cen pšenice – tady bych doporučil podívat se na březen 2020 a srovnat, jak moc to ‚bolelo‘ akcie, kryptoměny a třeba i jiné komodity a srovnat s pšenicí:
Od lokálního vrcholu z konce ledna 2020 po lokální dno o dva měsíce později to bylo oslabení o přesně 17%.
S&P 500: -35,41%
NASDAQ: -30,45%
Dow Jones Industrial Average: -38,4%
Russell 2000: -43,66%
DAX: -40,16%
Hang Seng Index: -27,54%
Nikkei 225 Index: -32,17%
Jak vidno, jsou chvíle, kdy akcie fakt nikdo nechce/nepotřebuje, může být i globální výprodej skrz naskrz trhy, ale skutečnost, že lid se potřebuje především napapat, nebude v takový moment rozporovat ani trh.
Kromě již výše zmiňované naprosto šíleně nezdravé monetární politiky centrálních bank do cen pšenice nemohly nepromluvit naprosto zbytečná a přestřelená omezení ve jménu Covidu.
Zasaženy byly prakticky všechny dodavatelské řetězce a vztahy, byla to řízená likvidace globální ekonomiky ve jménu ochrany zdraví. No jestli přijde hladomor, nejsem si jist, zda-li se najde někdo, kdo bude ochotný chránit autory a orchestrátory nesmyslných, zbytečných a JEDNOZNAČNĚ čistě škodlivých opatření proti šíření té čínské chřipky.
Níže denní graf. Potvrzení break outu zpod víc jak 13leté rezistence vskutku nastalo v den počátku Putinovy ‚zvláštní operace‘ (ano, tak to ten magor onehdá nazval, dnes všichni víme, že to byla sprostá invaze, byť původně jakože odůvodněná osvobozením proruských separatistů na východě země), přičemž trh prostě rovnou začal do ceny započítávat výše již zmíněnou skutečnost – a to sice že z území Ukrajiny a Ruska pochází bezmála třetina světového exportu pšenice.
Ovšem nikdo z chytráků, kteří dnes řvou, že ‚za inflaci může Putin‘ Vám neřekne, že od zavedení ‚Covidového eMeMTéčka‘ do dne před Putinovou invazí již pšenice za sebou měla prakticky 80% (79,92%) cenové posílení. Proč?
Protože je to ignorantský presstitutní odpad z úplně stejného těsta, jako ti, kteří v roce 1992 řvali, že ‚Soros zbankrotoval BoE‘. Banány! BoE ten den utrácela na vrcholu krize cca 2mld liber na udržení kurzu za hodinu, takže to, že Soros měl pozici na krátko o velikosti cca. 10mld USD jako fakt mnoho nezměnilo, možná to kvůli němu ruplo o pár hodin, či možná celý den dřív, toť celé.
Tak samo zpátky dneska k pšenici (inflaci obecně, jednoznačně ano, ale teď se bavíme o pšenici) – proč tedy pšenice zdražovala už před tím, než tomu Putin invazí na Ukrajinu doslova zabil hřebíček do rakve? Nesmyslná a ekonomicky zničující opatření a omezení související s nesmyslem jménem Covid, to za prvé (výše zmiňované roztrhané dodavatelské řetězce a vztahy), a za druhé, šílená monetární politika centrálních bank v kombinaci s často ještě šílenější fiskální politikou soudruhů sedících na židlí s funkcí.
Prostě právě soudruzi z Evropské komise v týmové práci s šéfkou Gosbanky, pardon ECB, usvědčenou kriminálnicí Christine Lagarde rozhodně nezaháleli a kromě extrémně špatné kombinace Covidových opatření a monetární a fiskální politiky samozřejmě kladli důraz na ekoteroristický fašismus, namísto aby se na chvíli zastavili a podívali se, co jejich nesmyslná nařízení a regulace způsobují.
Výsledkem této extrémně nebezpečné a hloupé kombinace fiskálních, monetárních a protikovidových politik pak může klidně být v tom horším případě i hladomor.
Zemní plyn
Zemní plyn je v poslední době ve spojitosti s komoditním boomem zmiňován především v souvislosti s topením. Březen in progress, nemyslím si, že by to do budoucna byl nějaký akutní problém, ceny dle mého názoru zůstanou zvýšené i v případě klasického sezónního poklesu poptávky, důvody jsem naznačil výše v sekci zabývající se Pšenicí, ale opakování je matka moudrosti, že jo?
Čistě technicky
Dvouletá formace ‚inverse head & shoulders‘ na grafu futures zemního plynu měla svůj cíl dle pravidel ‚classical chartingu‘ někde okolo stovky.
Od zavedení ekonomicky destruktivních antikovidových divadel do týdne před potvrzeným break outem zpod ‚neckline‘ výše zmiňované formace měl zemní plyn za sebou po dočasném cca pětiměsíčním 60% oslabení již cca 116% navýšení ceny (ode dna v květnu 2020 dokonce celkem cca 450%)
V dubnu loňského roku nastává onen break out z iH&S formace a pomyslného cenového cíle na úrovni 107,565 je dosaženo již v říjnu loňského roku. Zemní plyn nachází support kdesi okolo úrovně 66 a rezistenci kdesi okolo 130. V tomto rozsahu se pohybuje až do 2. března, kdy v rámci série ‚limit up‘ dní proráží výše, přičemž aktuálně se obchoduje někde okolo 214 EUR/MWh.
Putin inflaci rozhodně nezpůsobil. Putin toliko zařadil ‚nejvyšší (doufejme) inflační stupeň‘
Takže zase můžou blázni (třeba tady notorická lhářka jménem Psaki ohledně ropy, v podstatě to samé by mohla říkat i o zemním plynu) řvát, že ‚Putin svou invazí na Ukrajinu způsobil inflaci‘, nemají pravdu, inflaci způsobila v prvé řadě šílená monetární politika centrálních bank v kombinaci s nesmyslnými kovidovými opatřeními za řádného fiskálního hnojení našimi politickými parazity.
Fakta jsou následující:
od počátku řízené demolice ekonomiky ve jménu Covidu (březen 2020) do technického break outu (duben 2021) zemní plyn posílil o cca 116%.
Během dalšího půl roku, tedy do loňského října pak ceny zemního plynu vzrostly o dalších 362%. Nechci se opakovat, ale je třeba připomenout, že v ten moment zbývají do Putinovy invaze na Ukrajinu stále ještě víc jak 4 měsíce.
Tedy od března 2020 do října 2021 zemní plyn celkově posílil o víc jak 1000% (ano, to je DESETINÁSOBEK), přičemž v prosinci 2021 se zemní plyn obchodoval dokonce o 1840% dráž, než v březnu 2020, ale všichni řvou, že ‚Putin způsobil inflaci‘ kvůli dalším 81,86% již tak už dost neskutečně zdraženého zemního plynu od 24. února, tedy ode dne, kdy ‚tam Putin vlítnul‘? Na to je jednoduchá odpověď: ‚Víš co, Sašo, jdi do prdele!‘ 🙂
Jak spolu souvisí hladomor a zemní plyn?
Jednoduše. Ze zemního plynu se získává čpavek. Čpavek, který potřebujete k výrobě hnojiv. Hnojiv, která potřebujete k pěstování potravin a surovin k jejich výrobě. Logika vlivu na potravinovou dostupnost a cenotvorbu je nasnadě: Zdražuje-li ‚kořenová‘ komodita, dříve nebo později nevyhnutelně zdraví všechny související produkční řetězce.
Tedy zdraží-li zemní plyn, nutně se to kromě topení musí projevit i na cenách produktů, které jsou ze zemního plynu získávány za účelem další výroby. Například i toho čpavku a následně i těch hnojiv, která se s jeho pomocí vyrábějí. Systémem ne zcela nepodobným systému ‚padajícího hovna‘ tak nevyhnutelně dřív, nebo později musí nutně dojít k promítnutí zdražení v celém produkčním řetězci včetně konečných spotřebitelských cen potravin.
Proto ‚dvojí úder‘ – kombinace raketově rostoucích cen pšenice a zemního plynu je prostě situací, která reálně v horším případě za jistých okolností může klidně skončit i hladomorem. Bude-li vám ještě letos kvůli cenové nedostupnosti potravin kručet v břiše, pozdravujte komisaře v Bruselu a šéfku ECB ve Frankfurtu a vynechat nedoporučuji ani celou řadu blbců, kteří zvedali ruce pro různé tady domácí pandemické zákony a podobné kraviny. Tihle lidé jsou skutečnými viníky aktuálního inflačního šílenství.
Putin nePutin, ta inflační vlna by určitě jen tak neskončila. Oni jsou centrální banksteři vlastně za Putinovu invazi vděční. Proč? Můžou se pokusit poslední rok exkrementů lítajících jim z huby (‚inflace je kopeček’/’inflace je dočasná‘) omluvit Putinovou invazí na Ukrajinu. No vážně! Dovedete si představit, na co by se asi tak dál zkoušeli vymlouvat, kdyby ten ruskej blbec na Ukrajinu nevtrhnul? Nejpozději koncem přespříštího roku by viseli na lampách. Takhle můžou zkusit nechat dav pověsit Putina….
Ropa, vole!
Ropa kromě ceny paliv ovlivňuje prakticky úplně všechno ostatní, nejen skrz cenu paliv zahrnutou v dopravě, což se mj. týká třeba i jídla.
Dále je záhodno připomenout, že de facto funkční měnou Ruské federace není Rubl, nýbrž právě ropa spolu se zemním plynem. Ruská ekonomika potřebuje ropu nad cca 65$/barel, aby jakože zdravě fungovala.
To je za normálních okolností, dnes těžce svíráni sankcemi na tom zřejmě zdaleka nejsou tak růžově, na druhou stranu dosavadní extrémní zdražení těchto klíčových komodit společně s velkými zlatými rezervami možná Putinovi ekonomicky lehce pomáhá to nějak přežít.
Lid však trpí a právě tam vidím dle mého názoru největší naději na Putinův konec a tedy i konec války na Ukrajině. Může to však být také závod s časem – ukončí dřív davy v Rusku Putina, nebo to Putin přežije do doby, než se davy vylijou do ulic v Evropě?
Níže celá historie futures kontratků s ropou na NYMEXu:
Break out nad 12letou diagonální klesající rezistenční trendovku nastal již někdy v druhé půli května loňského roku.
V rámci březnové paniky 2020 se dokonce ropné futures na NYMEXu obchodovaly za negativní ceny, ale podíváme-li se čistě na to, o kolik se zvýšily ceny ropy od počátku řízené destrukce ekonomiky kovidovými opatřeními, tak do dneška je to o cca. 300%, přičemž v den Putinovy invaze na ukrajinu již bylo 200% zhodnocení na ropě ‚hotovo‘.
Putinova invaze na Ukrajinu vs. ropa = tady níže na denním grafu to jasně vidíte – 24. února poslední pokusy o velké prodeje, pak doslova exploze výše o cca 40%, aktuálně je tam nějaká korekce (20% nad break out hranicí, stále 400% od počátku řízené destrukce ekonomiky ve jménu zdraví), podle mě jestli cena nebude akceptována pod ten ‚invazní break out‘ na úrovni kolem 95, tak se taky může klidně stát, že ropu uvidíme letos třeba za 200$ za barel…
‚Green deal is dead, tož asi zpátky zapnem naplno uhelné elektrárny?‘
Jakkoliv se může podobný směr smýšlení zdát jakousi dočasnou cestou ven, není tomu tak. Viz graf níže, ovšem to jsou už toliko okamžité následky a ovoce dlouhodobé eurounijní politiky ekoteroristického fašismu. Před dvaceti lety se uhlí těžilo všude možně. Francie, Německo, Španělsko, Slovensko, Polsko, Česko a další.
Dneska? 95%+ trhu mají Poláci, zbytek těžíme my. Toť celé. Takže teď, když by se zdravá úroveň produkce a současně konkurence v rámci uhelného trhu hodila, si asi moc nepomůžeme, dočasné nouzové využití uhelných elektráren v plné jejich kapacitě prostě cenově asi nebude úplně to pravé ořechové, ledaže by snad Bruselští soudruzi zrušili nesmysl ‚emisních povolenek‘, které příkladně u nás v Česku konkrétně tvoří polovinu ceny elektrické energie.
Další dynamikou, která cenám uhlí rozhodně nepomohla, a která jednoznačně přispěla rovněž k růstu cen ropy je skutečnost, že v rámci světového trendu ‚signalizace ctnosti‘ jménem ESG došlo postupně k rapidnímu ponížení kapitálových výdajů na průzkum a vybudování nových produkčních/těžebních kapacit ‚špinavých komodit‘.
Je celkem jedno, jestli se bavíme o uhlí, nebo ropě, nebo jakékoliv jiné komoditě – pokud uberete na průzkumu a těžbě, výsledkem není, jak by si spousta kolektivistických tupců rádo přálo, že ‚špinavé komodity zmizí z povrchu zemského‘, nýbrž nedostatek těchto surovin na trhu. Což se projevuje v prvé řadě rostoucími cenami. Proč? Protože signalizace ctnosti neruší ani neponižuje aktuální úrovně poptávky. V reálném životě Vám na Váš zelený fašismus prostě tak akorát sere pes.
Závěr
V prvé řadě vskutku v koutku duše tajně doufám, že tento článek dopadne jako mnohý z řady oněch ‚neslavně‘ proslavených tržních komentářů, kde typicky zazní cosi ve smyslu ‚teď už půjdeme jen hore‘, přičemž vrchol je již v ten moment buďto těsně před námi, nebo těsně za námi.
Fakt bych byl jako rád, kdybych se mýlil tak blbě, že tímto pesimistickým tržním komentářem doslova označil absolutní vrchol aktuálního komoditního boomu. Zasměju se, jak jsem nemohl rozpoznat vrchol trhu a budu mít radost z toho, že ekonomický kolaps s hladomorem se odkládá na neurčito.
Nejen pro případ, že se nemýlím (platí však i pro dosavadní vývoj), nemohu, než znovu zdůraznit svůj ‚fingerpointing‘, JEDNOZNAČNĚ a NEODDISKUTOVATELNĚ se jedná o kombinaci následujících faktorů, pořadí subjektivně dle aktuální důležitosti:
1. šílená monetární politika centrálních bank
2. Antikovidová opatření, jež zbytečně ničily/ničí ekonomiku mj. i tím, že došlo k roztrhání dodavatelských řetězců a tržních vztahů.
3. Fiskální politiky v rámci ‚kovidové krize‘
4. Zelený ekoteroristický fašismus z Bruselu.
Pokud Vám někdo tvrdí, že inflaci způsobují příkladně ‚nenažrané korporace‘ (jasně, třeba ty, které aktuálně omezují produkci hnojiv třeba i právě kvůli inflaci v surovinách nutných k jejich výrobě), ‚Putinova válka na Ukrajině‘ (třeba takové zlato signalizovalo inflační budoucnost již v létě 2019 svým break outem nad šestiletou rezistenci na úrovni 1350$/unci, ale to nikoho nezajímá), a podobné nesmysly, pošlete je do míst, kde je potřeba baterku a mapu a běžte si nakoupit nějaké ty bitcoiny, nebo drahé kovy apod.
Speciální kategorií hlupáků jsou lidé, kteří tvrdí, že ‚inflace je dobrá‘, nebo dokonce, že ‚zvýšené ceny paliv jsou akceptovatelnou daní za boj proti Putinovi‘ a další takové doslova blbosti. Buď žijí úplně mimo realitu, nebo je prostě realita zatím ještě inflací nekousla do řiti.
