Ukrajina vs. Rusko - Chce Putin 'sestřelit' globální finanční systém?

Mezinárodní finanční a ekonomické sankce

Tak si to shrňme: Putin vtrhnul na Ukrajinu, mezinárodní komunita se svou rádoby údernou reakcí nenechala dlouho čekat, níže stručné shrnutí nejvýznamnějších ekonomických a finančních sankcí proti Ruské federaci:

Některé Ruské banky byly odstřiženy ze systému SWIFT
Německo zastavilo proces certitifikace nového plynovodu NordStream II
Zmražení poloviny aktiv Ruské centrální banky Evropskou Unií
Další sady sankcí zaměřené konkrétně na Putinovo okolí/Ruskou oligarchii (zmražení zahraničních aktiv Ruských oligarchů z Putinova okolí, či těch, jež mají na něj kontakt či jinou formu napojení)
Hromady dalších sankcí jednotlivých korporátních subjektů vůči Rusku/Ruskému bankovnímu sektoru, nejnověji příkladně Visa a MasterCard zrušily služby Ruským bankám apod.

Efekty?

Rubl instantně oslabil o 25%, včerejší ‚vrchol‘ slabosti byl oproti pondělní otvíračce dokonce o 45% horší, aktuálně se obchoduje na hodnotách o 23,44% slabších, než pondělní forexová otvíračka.

SberBank to v Evropě zabalila, další ruské banky s tímto krokem zřejmě nebudou otálet – pokud nejsou díky sankcím úplně na suchu a na samotné hranici bankrotu. Díky sankcím se SberBank stala prakticky přes noc insolventní, její akcie na londýnské burze už byly i na nule. Obecně celý Ruský bankovní systém dostal těžkou ránu.

Extrémní ztížení obchodování se zahraničím. Aktuálně mainstreamem prezentováno jako praktická nemožnost transakcí se zahraničím, tedy až na alarmistické články křičící, že ‚Rusáci obcházejí sankce pomocí kryptoměn‘ (neobcházejí a realita je nejspíš taková, že pokud se tak děje, tak tak činí obyčejní Rusové ve snaze zachránit zbytky svých úspor před dalším znehodnocením)

Od nedělního brzkého rána (už před šestou tamějšího času) ve všech městech v Rusku začaly růst šílené řady u bankomatů – lidé stáli neskutečné fronty a v průměru se bankomat vyprázdnil během méně než hodiny. Naprosto klasický panický bank run ve snaze zachránit co se dá před tím, než přišly tvrdé omezení ze strany vlády a centrální banky ohledně výběrů a zahraničních transakcí, či výběrů v devizách (30% ‚zdanění‘ při nákupu zahraničních měn, maximální týdenní limit výběru v dolarech ve výši 1000USD apod.)

Nicméně ani toto Rusy neodradilo od dalších snah vybrat si peníze a fronty u bankomatů jsou tak prakticky neustále.

Tolik tedy ve stručnosti nějaké dosavadní reálné dopady na ekonomiku – jak vidno, sankce dopadají převážně na obyčejné Rusy, mnozí z nichž s Ruskou invazí na Ukrajinu nesouhlasí, ostatně už hned o víkendu se v každém větším Ruském městě, včetně Moskvy objevili tisícové až desetitisícové davy lidí, jež pochodovali ulicemi a srocovali se na náměstích, často za popěvku ‚Нет войне!‘ ( – tedy ‚Ne válce!‘).

Putinovo hromadné zatýkání protestujících proti válce na Ukrajině

Putinova autoritářská reakce na sebe samozřejmě nenechala dlouho čekat, sprostě tam poslal jednotky pro potlačování demonstrací a začalo se zatýkat – po stovkách, poslední info, co jsem měl někdy v neděli večer z Twitteru hovořilo o nějakých 1600+ zatčených.

No úplně poslední šok z posledních momentů, co jsem zachytil byly srdceryvné záběry na malé dítě – holčičku – za mřížemi – zatčenou za to, že stála na náměstí s nápisem protestujícím proti Putinovu válečnému úsilí. Poslední komentář k tomuto tématu: Je zcela evidentní, že Putin se davů v ulicích bojí víc, jak čert kříže. Z tohoto úhlu pohledu můžeme realisticky vkládat solidní naděje na Putinův konec právě v potencionální statisícové davy v ulicích.

Z hlediska nadějí na případný rychlý Putinův konec je to aktuálně asi ta nejpravděpodobnější varianta, mimo tedy případný palácový převrat ze strany jeho nejbližších spolupracovníků, kteří by možná mohli mít více rozumu, než on.

Ruská ‚interní‘ reakce

Kromě výše zmíněných tvrdých ‚capital controls‘, tedy významných omezení týkajících se nejen limitů výběrů z bankomatů, jak v devizách, tak i v domácích rublech se (rovněž) za účelem zmírnění dopadů na kurzový vývoj rublu ruská centrální banka rozhodla skokově zvýšit úrokové míry prakticky na dvojnásobek, tedy na 20%.

Důvody, proč si Rusové mohli takové skokové zvýšení úrokových sazeb dovolit, probereme později, nicméně můj dosavadní závěr je následující: Nějaká šílená inflační spirála v Rusku zřejmě zatím nehrozí, dle mého názoru takové agresivní navýšení úrokových sazeb musí nutně alespoň dočasně inflační tlaky zmírnit, ne-li neutralizovat.

Dalším opatřením, které nějakým způsobem pomáhá zmírňovat dopad mezinárodních sankcí na kurz Rublu je, že centrální banka zavedla 30% poplatek z nákupu zahraničních měn.

Co na to však budou říkat lidé, kteří potřebují třeba úvěr, nebo hypotéku – obecně dopady na byznys a ekonomiku budou zřejmě dost tvrdé, ale dle mého názoru aktuálně v Rusku rozhodně nehrozí nic jako hyperinflační spirála. Spíš celkové zhoršení ekonomiky, v závislosti na tom, jak rychle a účinně si Rusko zvládne vyjednat alternativní obchodní smlouvy se zeměmi, které na něj neuvalily žádné sankce.

Dalším krokem, který ruská centrální banka podnikla, bylo dočasné ukončení obchodování na Moskevské burze cenných papírů.

Ruská ‚externí‘ reakce – dosavadní stav

V prvé řadě se z hlediska vyřazení některých ruských bank ze SWIFTu Ruská federace obrátila na Čínu, která se nechala slyšet, že nemá problém s poskytnutím svého vlastního systému CIPS (Cross-border Interbank Payment System), nad to již od původních starších sankcí na Rusko v odvetě za anexi Krymu Rusové vyvinuli svou vlastní alternativu SWIFTu – SPFS (System for Transfer of Financial Messages).

Ani kombinace těchto dvou alternativ samozřejmě ani zdaleka nepomůže efektivně neutralizovat dopady mezinárodních finančních sankcí, nicméně může to do budoucna, pakliže se obchodování a transakce na základě výše zmíněných alternativ, či jejich kombinace významně vzroste, znamenat doslova počátek konce dolarové hegemonie systému SWIFT.

Trend de-dolarizace společně s Ruskem následuje mj. i Čína (ta se prostřednictvím svého ministra zahraničních věcí nechala slyšet, že ‚…jsou proti nezákonným kolektivním západním sankcím…‘) a není nepravděpodobné, že ve světle nedávného dění okolo mezinárodních sankcí vůči Rusku začnou o případných alternativách, či ‚záložních‘ řešeních mezinárodních obchodních transakcí uvažovat i další země, které příkladně nemají s USA ši západem obecně úplně fajn vztahy.

Například mj. takové Mexiko odmítlo na Rusko uvalit ekonomické sankce.

Další zemí, která se rozhodla neházet Rusku úplně klacky pod nohy, je Indie, která umožnila Rusku obchodovat s Indií v Rupích a Rublech.

Rusko se také nechalo slyšet, že ‚už znovu neumožní fungování západního platebního systému v Rusku‘.

Jinak je mezinárodní reakce z hlediska sankcí či rušení různých společných projektů, nebo pomoci Ukrajině poměrně jednotná – dokonce i Turecko posílá nějakou vojenskou materiální pomoc, a když už jsme zmínili Turecko, tak namátkou třeba Italská firma ENI odstoupila od společného projektu ropovodu mezi Ruskem a Tureckem.

Mírným překvapením bylo Švýcarsko, které uvalením sankcí zejména vůči některým ruským občanům ukončilo dlouhou éru zatvrzelé neutrality.

Putin reagoval mj. tím, že nejdříve zakázal cizincům prodávat Ruské cenné papíry, následně uvalil embargo na splácení dluhových kontraktů do zahraničí.

Ruská ‚externí reakce‘ – některé z možností

Tady se podíváme na některé z možných dopadů v případě, že se z monetárního/ekonomického hlediska rozhodne Putin zarazit příslovečný nůž do zad existujícímu globálnímu finančnímu systému a ekonomice ještě hlouběji, než se mu podařilo dosud.

Ponecháme-li stranou neskutečné již dosavadní cenové posílení komodit, na nichž závisí nejen Evropská, ale i světová ekonomika (především tedy ropa, zemní plyn, ale i pšenice a další) dá se poměrně sebevědomě předpovídat, že i aniž by Putin z tohoto hlediska podniknul cokoliv dalšího, zřejmě bude hůře, než zase začnou naděje na to, aby bylo zase lépe.

Pojďme si probrat základní tři ne zcela nereálné scénáře, jak může Putin položit globální finanční systém, probereme si je v pořadí dle pravděpodobnosti, s jakou vnímám, že k takovému případnému kroku dojde, přičemž základním předpokladem pro to, aby výsledek byl, jaký naznačuji v titulku článku je neschopnost západu ZCELA nahradit dodávky klíčových zejména energetických komodit z Ruska:

1. ‚Ode dneška chceme za naše komodity Rubl‘

Putin již v roce 2019 naprosto správně označil dolar jako nástroj politického útlaku, a za aktuální energetické krize by dávalo smysl, kdyby na další eskalaci situace na Ukrajině reagoval prostě tím, že vyhlásí, že Rusko své komodity do světa bude prodávat primárně za Rubly, sekundárně za třeba Čínský yuan, alternativně dál podle toho, s kým se na čem domluví.

Výsledek? Pomalá smrt západních FIATových měn. Protože když tu energii tak nutně potřebujete, tak ty komodity prostě (pokud nechcete mít mrznoucí a hladovějící davy v ulicích) nakoupíte, přičemž za situace, kdy Putin nepustí za dolar už ani barel ropy prostě vezmete, prodáte vaše EURa a Dolary za Rubl a tím pak Rusákům zaplatíte za danou komoditu.

Výsledek je ten, že veškeré ‚destrukci‘ Rublu je konec, protože nyní je ten podporován nákupním tlakem EUR a Dolarů, tedy podporován z té samé strany, která v dnešních dnech hlasitě (a velice hloupě) tančí nad příslovečným hrobem Rublu.

Než mě označíte za blázna, podívejte se na ropný střední východ. Není zcela náhodou, že se tam začíná, aniž by tam někde probíhala válka, začíná uvažovat podobně. PetroDolaru (kde to ‚petro‘ je mnohem důležitější, než to ‚dolar‘) už totiž začínají i tam mí pomalu, ale jistě, všichni plné zuby. Aktuální finanční sankce prostřenictvím tohoto nástroje hromadného ekonomického ničení totiž důvěře v tento umírající systém rozhodně nepřidají.

Když už jsme v odstavcích výše mluvili o Rublu, jedna poznámka na závěr k této možnosti: Rubl nikdy nebyl, není a nikdy nebude FUNKČNÍ měnou Ruské federace. Tou byly, jsou a nějakou dobu zřejmě ještě budou především ropa a zemní plyn. Mrkněte na grafy těchto komodit a zeptejte se znovu upřímně sebe sama: ‚fakt ty sankce Putina bolí tak, jak se všude oslavně hlásá?‘ Já osobně si to nemyslím 🙂

2. ‚Ode dneška chceme za naše komodity Zlato‘

Pracovně tento scénář za účelem udržení si zdravého rozumu satiricky označuji za ‚nukleární zlatou opci‘. Ne, fakt si pořád nemyslím že budou lítat atomovky. Spíš lehce hyperbolicky naznačuji případné následky pro globální finanční systém:

Putin má v takovém případě možnost jednostranně poměrově určit cenu zlata vůči ropě a zemnímu plynu. Dává smysl vytvořit prostor pro arbitráž záměrným umělým navýšením tohoto čísla, přičemž tohle nevyhnutelně povede k insolvenci a bankrotu LBMA a COMEXu, kde papírové kontrakty mnohonásobně převyšují fyzické zásoby (za téhle situace si nedovedu představit, proč bych nechtěl ‚physical delivery‘).

Exploze ceny nejen zlata, ale v návaznosti na tom i oněch zejména energetických komodit pak následně položí v prvé řadě Evropské dluhopisové trhy, to zřejmě bude pokračovat dominem na trzích s cennými papíry a co se USA týče, ti budou v tak akorát možná rádi, pokud budou mít možnost se nějak rychle připravit za účelem nějakého zoufalého pokusu o minimalizaci ztrát. Tenhle scénář má dost možná potenciál skončit v nejhorším případě i hyperinflací.

3. ‚Chceš ropu, zemní plyn? Naval bitcoin!‘

Proč si myslím že by to mohlo dávat smysl? Ve srovnání s výše uvedenou možností se zlatem, je prostě reálná realizace celkem levná.

V konečném důsledku by dost možná ‚návrat ke zlatu‘ znamenal šilenosti typu transakce pluje týden přes oceán za doprovodu torpédoborců a jaderných ponorek a to nemluvím o nákladech na pozemní transport.

Čistě z tohoto hlediska je Bitcoin prostě praktický, další věc je, že Rusko nedávno dalo najevo, že je dost možná ochotno dát Bitcoinu a kryptoměnám šanci.

Pro svět asi nejlepší varianta (již ve střednědobém výhledu by Putin jako autoritář díky tomuhle kroku stejně začal postupně přicházet o své mocenské nástroje z vnitrostátního hlediska), protože by se vytvořil extrémní tlak na nápravu doslova kořenového důvodu veškerého zla ve světě, a tím jsou dnešní špinavé ‚elastické‘ FIATové peníze. Znáte to ‚nejdříve pomalu, pak najednou‘.

Samozřejmě průběh by nebyl ani při nejoptimističtějších představách ani zdaleka žádnou procházkou růžovým sadem. Nicméně konečný výsledek, cca dekádu ode dneška, by mohl být pro lidstvo mnohem přínosjnějším, než si i ti nejoptimističtější bitcoinoví idealisté dokážou představit.

Blbé je, že se jednoznačně v tomto scénáři dá čekat všelijaký postoj k bitcoinu ze strany zbytku světa s tím, že zejména ihned po takovém Putinově kroku by některé státy a státní celky dost možná zareagovaly sebedestruktivně jen proto, aby pár zbytečných požíračů žrádla na vysoce placených byrokratických židlých nepřišli o to, co takovým sociopatům chutná nejlépe: moc.

Je dobré v takovém případě držet bitcoin? Určitě – a to i za předpokladu, že třeba v dané situaci nebudete moci emigrovat, případně to nebude možné (ono těch 250 milionů uživatelů kryptoměn je rozprostřeno globálně a ti, kteří by případnou sebedestrukční státní reakcí měli být zasaženi určitě budou chtí volit mj. i nohama), ovšem s tou výhradou, že by to měly být peníze, na které jste připraveni třeba pět, deset let nesáhnout. Je to takový můj ‚od pasu‘ odhad pro ten nejhorší případ.

Může se taky ale stát, že tenhle, nebo podobný scénář zahrnující bitcoin nepřijde dřív, než bude uživatelů třeba miliarda. No pak to bude podstatně, ale podstatně blíže té ‚bitcoinově idealistické procházce růžovým sadem‘, protože bude podstatně méně politického tlaku proti neodvratně se blížící hyperbitcoinizaci.

Tečka. S výhradou.

Na závěr bych chtěl uvést, že je ve vzduchu hromada dalších předpokladů, např. že aktuální Ruské vztahy se zahraničím, myslím ty, kde ještě není určitá míra nepřátelství, nebudou zamíchány směrem k úplné izolaci Ruska od zbytku světa apod.

Je to hodně, opravdu hodně postavené na aktuální situaci, skutečně ‚ceteris paribus‘. Může se stát, že se zítra domluví na příměří, může se stát, že zítra srovnají Kyjev se zemí, může se stát, že se do toho vskutku aktivně začne montovat NATO, může se stát hromada různých věcí, které mohou instatně kterýkoliv z výše naznačovaných scénářů úplně znemožnit/zneplatnit, může se stát něco, co jich vyřadí víc, nebo dokonce všechny.

Ať už do dopadne jakkoliv, zdá se, že kdo zvolil bitcoin, zlato, stříbro + komodity, má v těchto časech portfolio na vítězné straně trhu.